Svět hodinek má své legendy i své průkopníky. Funkce a vlastnosti hodinek, které dnes považujeme za samozřejmé, jsou plodem často dlouhodobého vývoje a důmyslných nápadů. Zde je přehled technicky přelomových modelů hodinek, které byly (a už vždy budou) v něčem první.

1. První vodotěsné hodinky: Rolex Oyster

Royal Oyster

Hlavní slabinou hodinek, které nemají propouštět prach ani vodu, je oblast korunky (to je ono zoubkované kolečko, kterým se hodinky seřizují, případně natahují). V roce 1925 si švýcarští hodináři Paul Perregeaux a Geroges Peret nechali patentovat nový systém šroubovací korunky a Rolex jej koupil. První vodotěsné hodinky se jmenují „Oyster“, tedy ústřice, protože jsou stejně těsné jako tento mořský mlž. Pokud korunku ovšem po natažení nezašroubujete těsně nebo pokud se závity a těsnění opotřebují, vodotěsnost se zhorší. Proto je odolnost proti vodě těsně spjatá s vývojem samonatahovacích hodinek, u kterých problém s natahováním pomocí korunky odpadá.

Mercedes Gleitze se noří do vod La Manche. Hodinky Rolex Oyster má na krku.

Mercedes Gleitze se noří do vod La Manche. Hodinky Rolex Oyster má na krku.

Vodotěsnost hodinek Rolex Oyster potvrdila plavkyně Mercedes Gleitze, která s nimi v roce 1927 za deset hodin přeplavala kanál La Manche (či chcete-li, English Channel).

Značka Omega zavedla vodotěsné hodinky v roce 1932. Aby se vyhnuli použití šroubovací korunky, kterou měla patentovanou Rolex, celé hodinky konstruktéři umístili do vnějšího pouzdra a hodinky zvané Marine prodávali jako první potápěčské hodinky. V roce 1936 se na 30 minut v Ženevském jezeře ponořily do hloubky 73 metrů. V následujícím roce je Švýcarská horologická laboratoř v Neuchâtelu certifikovala do hloubky 135 metrů.

2. První stopky (chronograf): Longines z roku 1913

Longines z roku 1913

Stopky poslouží při celé řadě činností, od vaření vajíček naměkko až po tělocvik. Vedle data jsou dnes stopky nejoblíbenější hodinková komplikace (= dodatečná funkce hodinek vedle měření času). První náramkové hodinky se stopkami vyrobila firma Longines v roce 1913. Byly vybavené (pochopitelně mechanickým) strojkem 13.33Z. Na veletrhu Baselworld 2012 představila značka Longines limitovanou edici věrné kopie těchto hodinek. Namísto vlastního strojků jsou však vybavené strojkem ETA.

Jedny z prvních stopek vyrobila i značka Breitling, a to v roce 1915. Gasto Breitling, který o rok dříve vystřídal svého otce ve vedení firmy, přišel z nápadem vytvořit zvláštní tlačítko mimo korunku, kterým se stopky spouští, zastavují i nulují.

3. První samonatahovací (automatické) hodinky: Royal Oyster Perpetual, 1931

Rolex Oyster Perpetual

Samonatahovací mechanismus vynalezl hodinář Perrelet už v roce 1770, ale až v roce 1923 si jej nechal pro náramkové hodinky patentovat britský hodinář John Harwood. V zásadě šlo o půlkruhové závaží, které se otáčelo o 300 stupňů a naráželo do pružinového nárazníku. Hardwoodovu konstrukci dále rozpracoval Emile Borer z Rolexu a využil ji v modelu Rolex caliber 620 Oyster Perpetual. Zde se rotor otáčel již o celých 360 stupňů v obou směrech. Rolex Oyster Perpatual z roku 1931 byly tedy první opravdu praktické hodinky s automatickým nátahem.

4. První navigační hodinky: Longines Hour Angle

Longines Lindberg Hour Angle

Longines Hour Angle

V roce 1919 se tři letouny pokusily o přelet z kanadského Newfoundlandu do Londýna, ale podařilo se to pouze jednomu z pilotů. Po této tragédii se jeden ze zakladatelů moderní navigace kapitán Philip Weems z amerického námořnictva pustil do vynalézání nových technik a pomůcek pro leteckou navigaci. Bylo třeba především nutné zvýšit přesnost měření času. Při vysokých rychlostech a dlouhých vzdálenostech se několikasekundová odchylka může stát fatální. Weems přišel na geniální řešení: hodinky s nastavitelnou vteřinovkou. Žádné hodinky nedokázaly nastavit sekundovou ručičku podle číselníku a tak Weems vymyslel nastavení číselníku podle sekundové ručičky. Otočný číselník rozdělený na 60 sekund umožnil pilotovi přesně odečítat čas. Druhým Weemsovým vynálezem byl pak upravený sextant, který dovoloval navigaci i bez viditelného horizontu. Weemsův systém značně zvýšil bezpečnost a přesnost letecké navigace. Leteckými hodinkami se zabývala intenzivně manufaktura Longines a v roce 1927 poskytla Charlesi Lindberghovi hodinky pro první sólový přelet Atlantiku. Lindbergh navrhl, že by letecké hodinky měly ukazovat také „hodinový úhel“ ve stupních a minutách a umožňovaly vypočítat zeměpisnou délku. Výsledkem byl v roce 1931 patent na hodinky Longines Hour Angle s otočnou lunetou. První verze měla velmi dlouhý řemínek, aby se hodinky daly nosit i přes rukáv tlusté letecké bundy a měly mohutnou korunku, aby se daly natahovat i v rukavicích.

5. První nárazuvzdorné hodinky: Wyler Incaflex

Wyler Incaflex

Wyler Incaflex

Praví se, že na jednom večírku hodinář Abraham Louis Breguet (1747–1823) vyvolal rozruch tím, že upustil své hodinky na zem. Tehdy to znamenalo, že je po nich. Breguet však sou časomíru vybavil speciálním padákovým mechanismem, takže přistání přežily. Pro mechanické hodinky, plné jemných a křehkých součástek, je obecně náraz asi největším nepřítelem (hoďte své Patek Philippe v koupelně na zem a uvidíte). Skutečně funkční nárazuvzdorné mechanismy pocházejí z 20. a 30. let 20. století. Značka Wyler Geneve ve 20. letech představila setrvačku Incaflex, kterou po jejím obvodu chrání dvě zatočená elastická ramena pohlcující nárazy. V roce 1956 svrhla firma hodinky z Eiffelovy věže z výšky 300 metrů. Přežily plně funkční. Obdobný kousek zopakovala firma v roce 1962, tentokrát z mrakodrapu Seattle Tower. I tyto hodinky fungovaly dál. Značka Rolex vyvinula vlásek (součást v hodinkách zajišťuje kmitání), který má údajně 10x vyšší nárazuvzdornost než běžné vlásky. A prekérní křehkost hodinek řeší i další firmy. Například v japonském sídle společnosti Casio vám předvedou hmotu, která pohlcuje nárazy téměř až zázračně: vloží vám tam do ruky vajíčko a vy jej máte mrštit vší silou do oné hmoty. Můžete to zkusit i několikrát. Žádnému návštěvníku se ještě vajíčko rozbít nepodařilo…

6. První antimagnetické hodinky: IWC Schaffhausen Pilot’s Watch Mark 11, 1948

IWC Schaffhausen Pilot's Watch Mark 11, 1948

IWC Schaffhausen Pilot’s Watch Mark 11, 1948

Magnetické pole škodí přesnosti hodinek a dnes se vyskytuje prakticky všude (elektrické přístroje, letištní brány, atd.). Co s tím? Firma Vacheron Constantin už v 19. století vyrobila některé součástky z palladia, na něž magnetické pole nepůsobí. V roce 1933 podobný princip využil i Tissot v prvních sériově vyráběných antimagnetických hodinkách „Antimagnetique“. U IWC na to šli jinak: hodinky Schaffhausen Pilot’s Watch Mark 11 z roku 1948 mají vnitřní pouzdro z měkkého železa, které funguje jako Faradayova klec: magnetické pole se rozprostře kolem strojku, ale dovnitř nepronikne.

6541m

Na podobném principu fungují Rolex Milgauss z roku 1954. Poznáte je snadno podle vteřinové ručky ve tvaru blesku.

Omega Seamaster Aqua Terra, 2013

Omega Seamaster Aqua Terra, 2013

U modelu Seamaster Aqua Terra s ještě lepší odolností proti zmagnetizování z roku 2013 na to jde Omega ještě jinak. Namísto nedokonalého systému ochranné klece Omega vyrobila samotný strojek z nekovových součástí (křemík, slitina niklu a fosforu a další), takže srdce hodinek je odolné vůči magnetickému poli samo o sobě. Všechny modely hodlá Omega vybavit antimagnetickými strojky od roku 2017.

7. První hodinky s ukazatelem data: Rolex Datejust, 1945

Rolex Datejust, 1945

Rolex Datejust, 1945

Kolik je hodin, už víme, teď ještě zbývá zjistit, co je za den. První hodinky s ukazatelem dne v měsíci byly hodinky Rolex Datejust z roku 1945. Měly datumové kolečko, na kterém se střídaly červené a černé číslice. V roce 1954 se na sklíčku hodinek poprvé objevila čočka (tehdy s 1,5x zvětšením), která usnadňovala odečtení data.

IWC da Vinci, 1985

IWC da Vinci, 1985

V roce 1985 firma IWC překvapila svět s hodinkami da Vinci s věčným kalendářem, které se staly nejprodávanějšími hodinkami s touto komplikací v dějinách.

8. První hodinky s tourbillonem: Omega Tourbillon, 1947

Omega Tourbillon

Omega Tourbillon

Tourbillon je zařízení, které vyrovnává vliv gravitace na přesnost chodu hodinek tím, že jeho setrvačka a krok se se nacházejí v otáčející se kleci. Tourbillon vynalezl už zmíněný Louis Breguet v roce 1801, ale v náramkových hodinkách patří v tourbillonu prvenství překvapivě značce Omega: v roce 1947 Omega vytvořila strojek (kalibr 30I), první strojek do náramkových hodinek s tourbillonem. Tourbillon se tu otáčí jednou za 7,5 minuty (nyní to je obvykle 60 sekund). Vzniklo pouze 12 strojků 30I, a to pro účely soutěží v měření času.

Petr Bílek

Komentáře