Nedávno jsem se dostal k zajímavému článku, který popisoval marže Louis Vuitton (data z roku 2009 až 2011). Zdroj vycházel z analýzy finančních výsledků celé skupiny LVHM, ale protože je samotná značka Louis Vuitton zlatým vejcem tvořícím zhruba 80 % zisků skupiny, dá se poměrně s velkou přesností určit, kolik frantíkům z Champs Elysees zůstane za nehty. A je to překvapivě docela málo.
Pokud u LV utratíte 20.000 Kč, tak vězte, že vyrobeno to bylo za zhruba 6000-6500 Kč (náklady na materiál a práci). Hrubá marže je tedy celkem dobrá, plus mínus 70 %. Významnější položkou jsou náklady na marketing, zaměstnance, vybavení obchodů atp., prostě nepřímé náklady podporující prodej. Tam LV protopí asi 6000 Kč. Reklamní kampaně, celebrity a večírky prostě něco stojí. Mimochodem, na hlavní sponzorství velké akce je LV schopno vydat i čtvrt miliardy korun (America’s Cup, závod jachet). Daně, odpisy strojů atp., seberou další asi 4000 Kč. No a zbytek je čistá marže. Zhruba 3500-4000 Kč. Přiznám se, že jsem si myslel, že to je více. Ostatní značky jako Gucci nebo Prada na tom budou podobně, spíše trochu hůře.
LV má celkem promakanou výrobu, dost mechanizovanou, podíl ruční práce klesá. Například 24 pracovníků vyrobí denně asi 100-120 kabelek. Tedy až 5 kousků na jednoho člověka. A to, jak sami uznáte, na ruční výrobu nevypadá. Opakem je Hermes, kde se naopak „zastavil“ čas. Stále převládá ruční práce a podle některých zdrojů je jejich gross profit margin na kabelkách až o 20 % nižší než v případě LV. Nejsou to přesná data, nicméně dávají celkem reálnou představu o tom, kolik z jedné kabelky sní aparát okolo a odpovídá to na otázky chytrých hlav, které tvrdí, že LV vyrobí kabelku za 50 dolarů, něco málo dá do marketingu a v kase zůstane 90 % prodejní ceny.
Pokud vás zajímá, kolik utržil obchod v ČR v Pařížské ulici v roce 2012, přečtěte si článek na Motejlek.com.
Vzdělávací okénko:
Co je to marže? A jak se počítá? Základní vzoreček najdete na Wikipedii. A pamatujte, marže nikdy nemůže být více než 100 %.
