„Göbekli mění všechno,“ prohlásil Ian Hodder, archeolog a antropolog ze Standfordské univerzity. A asi ani nepřehání – odkrytí tohoto o několik tisíc let staršího kamenného uskupení, než je třeba takový Stonehenge, znovu položilo starou dobrou otázku: co vůbec víme o historii lidstva?
Göbekli Tepe, nalezený v roce 1994 v Turecku, je masivní starověký chrámový komplex z mohutných vápencových pilířů sestavených do velkých kruhových kamenných útvarů o průměru až 30 metrů. Pilíře (nebo stély, není totiž jisté, jestli nesly nějaký typ zastřešení) vytesané z jednoho kusu vápence – z nichž jeden váží dokonce 50 tun – zdobí nádherné, stylizované reliéfy všemožného zvířectva.
Není stoprocentně jasné, k čemu byl tento ohromný komplex využíván, ale v okolí nebyly nalezeny žádné pozůstatky domů, odpadních jam, farem nebo ohnišť. Vypadá to tedy, že se v okolí nikdo neusadil, lidé byli neustále v pohybu, zbytky zvířecích kostí a kamenné nádoby (zřejmě na alkohol) zas nasvědčují tomu, že se uvnitř pořádali velkolepé oslavy – místo tak bylo určitě centrem hlubokého spirituálního významu.
Klaus Schmidt, německý archeolog, který celý svůj život zasvětil práci na odkrývání Göbekli Tepe, se dokonce domnívá, že na stélách je i nejstarší vyobrazení bohů v dějinách: „Nemají oči, nemají ústa, žádné obličeje. Ale mají paže a ruce. Jsou to stvořitelé. Dle mého názoru, lidé, kteří je vyryli, si pokládali největší otázku ze všech. Co je svět? Proč tady jsme?“
To co je ale na tomto nálezu tak pozoruhodné, je datace. Radiokarbonová metoda datování odhalila, že byl postaven před více než 11 500 lety. Pro srovnání: světoznámý Stonehenge je starý asi 5100 let, jedno z nejdéle obydlených měst Jericho je staré asi 11 000 let a nejstarší z oblíbených pyramid v Gize je něco okolo 4500 let. Göbekli Tepe je nejen starší než první psaný jazyk, ale dokonce uplynulo víc času od konstrukce tohoto chrámu k vynálezu písma než od Sumerů k naší době.
Co tohle neuvěřitelné datum, spadající do předkeramického neolitu, mění v představě o vývoji lidské kultury a života? Chrám postavili lidé, kteří se ještě stále živili lovem a sběračstvím (tedy aspoň v této lokaci). To znamená, že neexistovalo zemědělství, lidé nebyli usazeni na jednom místě – žili nomádským způsobem. Dříve se předpokládalo, že se lidé nejdříve usadili do farmářských komunit a zakládali tak první města, ve kterých teprve vznikaly chrámové stavby. Göbekli Tepe je ale o celých 500 let starší než první farmy. Zavedený koncept vzniku lidské civilizace je tak od doby tohoho nálezu zpochybňován.
Vypadá to, že (spirituální) kultura přišla ještě před zemědělstvím a byla pro přežití našich předků, aspoň v jejich představách, důležitější než stálý přísun potravy.
Anna Samsová
A zde si můžete přečíst o unikátním nálezu mrtvých jazyku u hory Sinaj.
